Aktuální témata

E-mail: vladimir.zitek@econ.muni.cz

Regionalizace inovační politiky

Anotace: Přirozeným vývojem inovační politiky je její postupný přechod z centralizovaného řízení na řízení víceúrovňové zahrnující v sobě zejména realizaci inovační politiky na národní a na regionální úrovni. K regionalizaci inovační politiky vedly především dva důvody. Prvním z nich je chápání inovací jako teritoriálně daného jevu, který je výsledkem regionálních specifických podmínek. Druhým je heterogenita regionů a z ní plynoucí požadavek na přizpůsobení inovační politiky podmínkám konkrétního regionu. V rámci regionalizace je nutné vymezit, jaké prvky politiky jsou přeneseny na regionální úroveň a jaké zůstávají na národní úrovni či jsou děleny mezi obě úrovně. To se týká například stanovení cílů, způsobu provádění, nástrojů, institucionálního zabezpečení a rozhodovacích pravomocí a financování. Disertační práce se bude zaměřovat na regionalizaci inovační politiky v různých zemích EU.
Cíl: Cílem práce je provést syntézu teoretických přístupů k regionalizaci inovační politiky a porovnat přístupy k regionalizaci napříč různými státy EU. Součástí práce budou příklady implementace inovační politiky v konkrétních regionech a definice doporučení pro regionalizaci politiky.

Rozvoj inovačních systémů v městských regionech

Anotace: Města a městské regiony mají dobré předpoklady pro rozvoj inovací. Představují důležité uzly inovačních sítí. Městské regiony mají k dispozici zdroje potřebné pro inovace, například dostatečnou zásobu kvalifikovaných pracovníků s různou specializací. Koncentrují se zde také důležití inovační aktéři, jako jsou inovační podniky nebo univerzity. Koncentrace těchto aktérů umožňuje sdílet tacitní znalosti a využívat výhod, které s sebou přináší prostorová blízkost. V městských regionech jsou pravděpodobně nejlepší podmínky pro zavádění radikální a celosvětově nových inovací. Městské regiony jsou proto považovány za hnací motor rozvoje inovací. Současně ale inovace představují hnací motor pro rozvoj měst. Mezi jednotlivými městskými regiony můžeme najít velké rozdíly a každý takový region má své jedinečné podmínky pro inovace. Disertační práce se zaměří na analýzu inovačních determinant ve zvolených městských regionech.
Cíl: Cílem disertační práce bude analyzovat rozvoj inovací ve vybraných městských regionech. Práce bude hledat faktory úspěchu těchto regionálních inovačních systémů a budou zkoumány také intervence veřejné politiky pro rozvoj inovací ve městech. Disertační práce bude diskutovat možnosti přenosu zkušeností a nejlepších praktik vybraných městských regionů do dalších regionů.

E-mail: milan.viturka@econ.muni.cz

Udržitelný regionální rozvoj (případová studie)

Anotace: Naplňování konceptu udržitelného rozvoje lze efektivně podporovat na základě aplikace přístupu „think globally, act locally“. V tomto kontextu budou na základě rozboru dostupné odborné literatury a vlastních poznatků zpracována teoretická a metodologická východiska disertační práce, která budou následně podrobně rozpracována včetně návrhu případové studie.
Cíl: Cílem práce je analyzovat dosavadní zkušenosti s aplikací výše uvedeného environmentálního přístupu a na základě adekvátně strukturované syntézy je účelně aplikovat na konkrétní případové studii udržitelného rozvoje vybraného regionu České republiky.

Přeshraniční spolupráce České republiky s Rakouskem a možnosti jejího dalšího rozvoje

Anotace: Přeshraniční spolupráce významným způsobem ovlivňuje vzájemné vztahy sousedících států a jejich regionů. V souladu s tím je prospěšné ji neustále rozvíjet a kultivovat s důrazem na kvalitu ekonomických a sociálních vazeb. Tyto procesy se logicky neobejdou bez strukturované percepce rozvojového potenciálu dlouhodobé spolupráce s důrazem na koncepční aplikaci place-based principu.
Cíl: Cílem práce je analyzovat dosavadní výsledky spolupráce Jihomoravského a Jihočeského kraje se spolkovými zeměmi Dolní a Horní Rakousko a na základě syntézy zjištěných poznatků a percepce názorů relevantních českých i rakouských institucí identifikovat nosná témata spolupráce s nejvyšším rozvojovým potenciálem.

E-mail: viktorie.klimova@econ.muni.cz

Spolupráce na inovačních aktivitách v regionech ČR

Anotace: Inovační aktivita není v regionech rozložena rovnoměrně a regiony se liší i intenzitou vzájemné spolupráce inovačních aktérů. Rozvinutá spolupráce mezi aktéry je v současných regionálních teoriích považována za klíčový předpoklad pro vznik inovací. Spolupráce je vnímána jako důležitá forma vzájemného učení a šíření tacitních znalostí a jako jedinečná konkurenční výhoda regionu. Základním předpokladem pro rozvoj spolupráce je dostatečně rozvinutý poptávkový (zejm. podniky) a nabídkový (zejm. výzkumné organizace) subsystém regionálního inovačního systému. Pokud některá složka není dostatečně zastoupena, lze to řešit i spoluprací se subjekty mimo region. Spolupráce probíhá jak mezi samotnými podniky, tak mezi podniky a výzkumnými organizacemi. Způsob spolupráce se liší také napříč odvětvími, přičemž v některých odvětvích hraje důležitou roli prostorová blízkost. Disertační práce má pomoci řešit nedostatek informací o intenzitě a formách spolupráce mezi inovačními aktéry v regionech.
Cíl: Cílem disertační práce bude analyzovat intenzitu, význam, způsob financování (soukromé vs. veřejné zdroje) a formy spolupráce na inovačních aktivitách ve vybraném regionu (vybraných regionech) České republiky. Student si v průběhu jejího zpracování sám vymezí geografickou oblast, formy spolupráce či ekonomická odvětví, kterými se bude ve svém výzkumu zabývat.

E-mail: josef.kunc@econ.muni.cz

Současné postindustriální město

Anotace: Koncept postindustriální společnosti se začal prosazovat zhruba od přelomu 60. a 70. let minulého století. V postindustriálním období se rozvíjí spojení vědy, technologie a ekonomie, a to zejména v oblasti výzkumu a vývoje a inovací. Velmi výrazně se zvyšuje poptávka po službách na úkor hmotných statků, což ovšem neznamená, že průmysl zcela zaniká. Výroba se stává závislá na teoretických znalostech, které se stávají strategickými zdroji vyspělých společností. Mimo jiné se mění se požadavky na kvalifikaci pracovní síly v důsledku inovací používaných technologií a klesá závislost zemí na přírodních podmínkách a přírodních zdrojích. Hospodářskou strukturu zemí či regionů významně ovlivňuje proces globalizace. Dochází k růstu významu velkých měst, metropolí a aglomerovaných oblastí, kde se koncentrují řídící funkce, kapitál, finanční toky, ale i společenské a kulturní aktivity, administrativa, veřejná správa apod. Změny v prostorové organizaci společnosti se v postindustriálním období objevují právě v urbánním prostředí.
Cíl: Cílem práce je v teoretické rovině postihnout koncept postindustriální společnosti a postindustriálního města a identifikovat a analyzovat nejvýznamnější ekonomické, společenské, environmentální a další změny oproti industriálnímu období. Disertační práce může obsahovat srovnání postindustriálního vývoje vybraných měst v České republice, vlastní výzkum v modelovém městě či městech, nebo srovnání s urbanizovanými oblastmi, které se již se svojí industriální minulostí vyrovnaly.

Městská mobilita a její udržitelnost

Anotace: Pojem udržitelná městská mobilita je aktuálně velmi frekventovaným na úrovni Evropské unie i národních politik. V České republice, ve městech se 40 tis. a více obyvateli, budou pod metodickou záštitou Ministerstva dopravy ČR vznikat strategické plány udržitelné městské mobility (SUMP) či strategické rámce udržitelné městské mobility (SUMF), které jsou důležitými dokumenty z hlediska možností čerpání dotací EU na podporu rozvoje dopravní infrastruktury. SUMP je primárně strategickým plánem vytvořeným k uspokojování potřeb mobility lidí a podniků ve městech a jejich okolí a k zajištění lepší kvality života. Je vázán primárně na veřejnou dopravu, dále na cyklistickou a pěší dopravu, regulaci IAD, intermodalitu, logistiku, zásobování a kombinovanou dopravu. Uvedené skutečnosti nabízí možnosti výzkumných aktivit v městském prostoru s vazbou na zvýšení jeho atraktivity a kvality (oblasti dostupnosti dopravního systému pro všechny, reps. pro cílové skupiny, zlepšení bezpečnosti dopravy, snížení znečištění ovzduší, hladiny hluku, spotřeby energie, zlepšení efektivity osobní i nákladní dopravy apod.). Městský a příměstský prostor bez snah o vyřešení jak veřejné, tak individuální dopravy není aktuálně schopen být plnohodnotným funkčním systémem.
Cíl: Cílem práce je analyzovat a vyhodnotit dopady dlouhodobě zanedbávané situace v oblasti mobility ve vybraném modelovém prostředí. Dále posoudit možnosti současných snah o udržitelnost městské mobility na městské (regionální), národní i evropské úrovni, vyhodnotit perspektivy, ale i rizika tohoto konceptu. Vhodné bude využít příklady dobré praxe z vyspělých evropských zemí, nabízí se srovnání vybraných městských urbánních systémů v ČR, ale i v zahraničí.

E-mail: viera.papcunova@econ.muni.cz

Možnosti využití modelů pro hodnocení finanční bonity místních samospráv

Anotace: Modelování procesů, které se stále častěji uplatňuje i ve veřejné správě, umožňuje sbírat a analyzovat data a vytvářet explanační modely, které dovolují zachytit reálný stav situace, identifikovat ovlivňující faktory a stanovit další efektivní postupy. Modely zahrnující také predikci umožňují včas rozeznat například špatný finanční vývoj subjektu. Tyto trendy se projevují i na úrovni místní správy, a to především v oblasti finančního hospodaření. Implementace mezinárodních účetních standardů v roce 2008 usnadnila porovnávání finančního hospodaření místních samospráv v rámci jedné země i na mezinárodní úrovni. Nejsložitější částí modelování je zkoumání kauzálních vztahů mezi jednotlivými finančními ukazateli a kvantifikace vlivů jednotlivých ukazatelů. Teoretická část práce bude zaměřena na modely hodnocení finanční situace obcí a regionů. Empirická část bude hodnotit vývoj ukazatelů na úrovni místní správy ve vybraných zemích.
Cíl: Cílem disertační práce bude prostřednictvím vybraných typů modelů zhodnotit finanční řízení místních samospráv ve vybraných zemích. Zkoumané země, jakožto i modely hodnotící finanční bonitu místních samospráv, budou vybrány studentem na základě zpracovaných teoretických východisek disertační práce.

Benchmarking jako nástroj hodnocení efektivního využívání majetku na úrovni místních samospráv

Anotace: Metoda benchmarkingu je nejčastěji využívána k hodnocení efektivnosti a kvality zabezpečování veřejných služeb. Odlišná situace je v oblasti majetku vlastněného subjekty místní samosprávy. Její majetek vytváří užitky formou veřejných statků a tvorba výnosů z majetku je až druhořadá. Místní samospráva nevěnuje pozornost analýzám a hodnocení využívání vlastního majetku. Jedním z důvodů může být absence souboru ukazatelů, pomocí kterého mohou obce analyzovat majetkovou vybavenost, schopnost její reprodukce a výkonnost majetku. Zahraniční zkušenosti naznačují možnost využití nových metod, přičemž jednou z nich je měření výkonů prostřednictvím ukazatelů benchmarkingu. Základním předpokladem této metody je stanovení souboru měřitelných indikátorů výkonu. Teoretická část disertace se bude zaměřovat na metody benchmarkingu v místní správě. Empirická část následně využije benchmarkingové ukazatele k hodnocení efektivnosti využívání majetku místní samosprávou ve vybraných zemích.
Cíl: Cílem disertační práce bude prostřednictvím vybraných benchmarkingových ukazatelů zhodnotit efektivnost využívání majetku na úrovni místních samospráv ve vybraných zemích.  Hodnocené země budou zvoleny studentem na základě zpracovaných teoretických východisek k danému tématu.

E-mail: jiri.vystoupil@econ.muni.cz

Monitoring a hodnocení environmentálních a ekonomických vlivů cestovního ruchu

Anotace: Výsledky práce by měly podpořit rozhodování státní správy a samosprávy, destinačního managementu a dalších aktérů cestovního ruchu ve vztahu k optimalizaci dopadů cestovního ruchu. Dosavadní výzkum se soustředil na definování indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Co však chybí, jsou metody implementace indikátorů v rozhodovací praxi managementu obcí, regionů, destinací či orgánů státní správy.
Cíl: Cílem práce tedy bude navržení systému hodnocení environmentálních a ekonomických vlivů cestovního ruchu, jež vychází z dostupných sekundárních či modelovaných dat.