Obhájené disertace

Náš doktorský program Regionální ekonomie je sice zcela nový, to ale rozhodně neznamená, že bychom neměli zkušenosti s realizací doktorského studia a vedení disertačních prací.  S doktorským studiem máme více než 20ti leté zkušenosti. Avšak dosud doktorandi působící na naší katedře studovali obor Veřejná ekonomie. Podívejte se tedy na přehled námi vedených disertačních prací z posledních let.

Destination governance

Autor: Markéta Bobková

Základní výzkumná otázka: Jaké jsou současné podmínky pro utváření kooperativních vazeb v cestovním ruchu a kterými aktéry je proces jejich utváření ovlivňován?

Anotace: 
Disertační práce se věnuje jednomu z aktuálních výzkumných témat v oblasti cestovního ruchu, kterým je problematika řízení destinace. S touto problematikou souvisí snaha posilovat spolupráci aktérů cestovního ruchu v destinaci a napomáhat zvyšování konkurenceschopnosti. Pro detailnější zachycení povahy vzájemných interakcí a aspektů kooperativního chování je dosavadní teorie destinačního managementu rozšířena novým konceptem destination governance (správa či vládnutí v destinaci cestovního ruchu). Představená východiska tohoto konceptu interpretovaná v kontextu syntézy poznatků institucionální ekonomie a teorie sítí poskytují teoretický a metodologický základ pro vlastní zpracování disertační práce a zodpovězení výzkumných otázek. Cílem práce je zhodnotit, zda kooperativní vazby v podmínkách České republiky nabývají charakteru, který by odpovídal konceptu destination governance. Pro práci je příznačný inovativní přístup, založený na aplikaci metod síťové analýzy. Určitou modifikací je zkoumání specifických vazeb mezi aktéry vznikajících ve virtuálním prostředí pří utváření produktu cestovního ruchu. Výsledky kvantitativních analýz jsou podpořeny zjištěními z realizovaných dotazníkových šetření. Práce potvrzuje v závislosti na socioekonomickém kontextu obecně nižší úroveň spolupráce a nedostatečnou ochotu aktérů vstupovat do kooperativních vztahů.

Regionální diferenciace demografického vývoje venkovských oblastí ČR

Autor: Ondřej Petr

Základní výzkumná otázka: Jak lze ze zvýšené heterogenity venkovského prostoru hodnotit regionální diferenciaci demografického vývoje venkovských oblastí ČR ?

Anotace: 
Disertační práce se věnuje demografickému vývoji a sektorové transformaci venkovských oblastí ČR, jejich souvislostem, regionální diferenciaci a významu pro tvorbu veřejných politik. Pro celou práci je příznačná vysoká územní podrobnost zpracovávaných údajů a očištění datového souboru o vliv změn územně-správní struktury v rámci sledovaného období. Základním stavebním kamenem práce je konstrukce alternativního modelu vymezení venkovských oblastí, která má ambici překonat některé typické nedostatky konvenčních přístupů. Práce potvrzuje existenci výrazné regionální diferenciace demografického vývoje i sektorové transformace venkovských oblastí, patrná je i souvislost mezi těmito procesy. V průběhu zpracování je akcentován význam tématu jako východiska pro podporu rozvoje venkova a tvorbu komplexních a účinných veřejných politik, včetně identifikace možností využití poznatků. Mezi dílčími výstupy lze jmenovat např. konstrukci alternativního modelu vymezení venkovských oblastí a jejich kategorizaci, regionalizaci venkovských oblastí na základě jejich sektorové transformace a na základě vývoje obytné a pracovní (výrobní) funkce. Práce je doplněna množstvím kartografických výstupů.

Ekonomické hodnocení environmentálních dopadů vybraných dopravních projektů

Autor: Vilém Pařil 

Základní výzkumná otázka: Jak identifikovat dopady vybraných projektů silniční dopravní infrastruktury na životní prostředí?

Anotace:
Hlavní výzkumná otázka práce spočívá v problému, zda je možné na základě posouzení hospodárnosti environmentálních nákladů (chápané jako minimalizaci vstupů, tedy šetrnosti k životnímu prostředí) různých variant řešení projektů silniční infrastruktury, rozhodnout o co nejhospodárnějším řešení z hlediska potenciálních nákladů environmentálních, investičních a provozních (což samozřejmě vyžaduje jejich vzájemné srovnání). Hlavním cílem disertační práce je tedy územní identifikace dopadů vybraných projektů silniční dopravní infrastruktury na relevantní složky životního prostředí a jejich ekonomické hodnocení z pohledu komunikací samotných i z pohledu břemene pro jednotlivé obce. Práce je zaměřena na hodnocení komplexních environmentálních dopadů vybraných projektů silniční infrastruktury, přičemž za projekt je chápána celá trasa vybrané silnice či dálnice, nikoliv pouze určité úseky v realizaci či v plánu. Předmětem práce jsou environmentální dopady dálnic a rychlostních silnic včetně aplikace zvolených metod na plánované úseky či úseky ve výstavbě (tedy kompletní plánovaná síť dálnic a rychlostních silnic v České republice). Další hierarchickou úrovní vybraného dopravního modu jsou regionální silnice vyššího významu, tedy silnice II. třídy, které představují nejvyšší hierarchickou úroveň, jejíž rozvoj je ve správě vyšších územně samosprávných celků. Zde je z hlediska územního vymezení předmětným územím region soudržnosti Jihovýchod, ve kterém jsou vymezeny pouze ty silnice II. třídy, které směřují do správních center dotčených dvou krajů. Z hlediska posuzování dopadů na životní prostředí jsou hodnoceny dopady na zábor půdy a lesa, dopady na významné přírodní lokality, dopady na území významná pro ochranu vod, dále dopady na obyvatelstvo prostřednictvím zvýšené hlukové zátěže a snížené kvality ovzduší. V práci jsou diskutovány a konfrontovány dva způsoby hodnocení (územní a ekonomický), přičemž každý z těchto přístupů má odlišná východiska a rozdílný metodický aparát s rozdílnými limity interpretace. Nicméně diskuse obou typů výsledků ukazuje, že oba dva přístupy jsou relevantní (vzájemně korespondující) a zároveň komplementární pro dosažení komplexních informací jako nástroje podpory rozhodnutí o využití veřejných výdajů. Diskuse limitů těchto výsledků zároveň poukazuje na potřebu využití dalších komplementárních výzkumných přístupů (např. institucionálních)

 

Bariéry regionálního rozvoje

Autor: Lucie Winklerová 

Základní výzkumná otázka: Jaké existují bariéry pro rozvoj inovačního potenciálu českých regionů?

Anotace: 
Cílem disertační práce „Bariéry regionálního rozvoje“ je identifikovat bariéry regionálního rozvoje, které jsou specifikovány jako bariéry rozvoje inovačního potenciálu českých regionů. Pro jeho dosažení bylo nejprve třeba roztřídit bariéry do čtyř skupin, a to dle jejich charakteru, původu, odstranitelnosti a jejich umístění ve vztahu k danému regionu. Následně byly bariéry zavádění inovací analyzovány z pohledu hlavních aktérů inovačních procesů. Pozornost byla věnována výdajům na výzkum a vývoj, ale také bariérám z pohledu podniků. Pro úplnost se výzkum zaměřil rovněž na stranu aktérů, kteří nabízí nové znalosti pro praktické využití. V tomto případě byl důraz položen na bariéry transferu technologií. Další empirická část práce byla zaměřena na určení inovačního potenciálu českých krajů a na jeho ovlivnění nízkou ekonomickou výkonností a nízkou úrovní sociálního prostředí. Pro tento účel byly využity sekundární statistické zdroje, přičemž byly sledovány průměrné hodnoty ukazatelů za období 2013 až 2015. Bylo zjištěno, že pro inovační potenciál regionů je úroveň sociálního prostředí méně určující než ekonomická výkonnost. V tomto smyslu představuje ekonomická výkonnost větší bariéru zvyšování inovačního potenciálu a tím také celkového rozvoje regionu.